Nemovitost může přinášet příjem a růst na hodnotě. Má ale jednu vlastnost: rychle proměnit byt nebo hotelovou jednotku zpět v peníze nejde vždy.
Proto nemám ráda představu, že se celý kapitál uloží do jednoho aktiva. Různá aktiva mají mít různou práci.
Nemovitost může vytvářet peněžní tok. Hotovostní rezerva dodává likviditu. A fyzické drahé kovy pomáhají část kapitálu diverzifikovat a uchovat.
A nejde jen o zlato.
Zlato, stříbro, platina a palladium
Do strategie mohou patřit čtyři fyzické drahé kovy: zlato, stříbro, platina a palladium. Jsou to omezené přírodní zdroje, chovají se ale odlišně.
Zlato je zajímavé především jako investiční a rezervní aktivum. U stříbra, platiny a palladia tvoří významnou část poptávky průmysl. Ceny těchto kovů proto reagují na jiné ekonomické faktory.
Právě proto je nevnímám jako čtyři stejná aktiva, ale jako možnost rozložit riziko uvnitř samotné kovové části kapitálu.
Diverzifikace přitom neznamená, že je nutné koupit všechny čtyři kovy ve stejném poměru. Podíly závisí na cílech, délce investice a celkové struktuře aktiv.
Proč právě fyzické kovy?
Zlato lze koupit různě: přes ETF, bankovní produkty i další finanční nástroje. Je ale zásadní rozdíl mezi investicí do nástroje navázaného na cenu zlata a vlastnictvím samotného fyzického kovu.
Při přímém nákupu se investor stává vlastníkem konkrétního aktiva. To je důležité zejména pro ty, kdo chtějí mít část kapitálu i jinde než v nemovitostech, měně, cenných papírech nebo na bankovních účtech.
Fyzické investiční kovy lze uložit ve specializovaných profesionálních trezorech. Když se volí tento model, vždy si ověřuji, jak je doloženo vlastnické právo, kde se kov nachází, zda je pojištěn a za jakých podmínek jde prodat.
A je důležité nevytvářet iluzi naprosté nedotknutelnosti. Každé aktivum se nachází v nějaké jurisdikci a podléhá jejímu právu. Při přímém vlastnictví fyzického kovu ale u samotného aktiva nevzniká úvěrové riziko emitující banky.
Může zlato ochránit kapitál před inflací a krizemi?
Neslibovala bych, že zlato ochrání peníze před každou krizí. Jeho cena se také mění. Přicházejí období růstu, poklesu i roky, kdy si jiná aktiva vedou lépe.
Fyzické zlato proto není nástroj rychlého výdělku ani záruka zisku.
Jeho úkol ve struktuře kapitálu je jiný: dlouhodobě uchovat kupní sílu, diverzifikovat a snížit závislost na jednotlivých měnách a finančních aktivech.
Právě proto je pro mě zajímavější dívat se na zlato v dlouhém horizontu, ne za jeden měsíc nebo rok.
Proč centrální banky zlato dál nakupují?
Ráda se dívám nejen na prognózy analytiků, ale i na to, co velcí účastníci trhu skutečně dělají.
V roce 2025 nakoupily centrální banky světa 863 tun zlata. Pro srovnání: průměrný roční objem nákupů v letech 2010–2021 činil zhruba 473 tun a v letech 2022–2024 nákupy přesahovaly 1 000 tun ročně.
Celková světová poptávka po zlatě v roce 2025 poprvé překročila 5 000 tun a poptávka po zlatých slitcích a mincích dosáhla dvanáctiletého maxima.
Neznamená to, že by soukromý investor měl kopírovat strukturu rezerv centrální banky. Ta logika je mi ale blízká.
Velký kapitál nepřemýšlí jen o tom, kolik vydělat. Přemýšlí i o tom, jak udržet to, co už vzniklo.
A zlato tuto funkci ve světovém finančním systému plní dál.
A jak se vrátit zpět k penězům?
To je důležitá otázka, kterou je dobré si položit ještě před nákupem kovu. Fyzické aktivum musí mít srozumitelný mechanismus zpětného odkupu.
- Kdo kov odkoupí?
- Za jakou cenu?
- Jaký bude rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou — spread?
- Jak dlouho potrvá vypořádání?
- V jaké měně je možné peníze dostat?
Zlato patří k nejlikvidnějším investičním aktivům na světě, podmínky konkrétní transakce ale mají svůj význam.
U stříbra, platiny a palladia může být situace jiná. Proto se vždy dívám nejen na potenciální růst ceny, ale i na náklady vstupu do investice a výstupu z ní.
Proč nevybírám mezi nemovitostmi a kovy
Sama ta otázka mi příliš nesedí:
„Co je lepší — nemovitost, nebo zlato?“
Mají různou práci.
Nemovitost může přinášet pravidelný příjem a podílet se na růstu hodnoty. Je ale vázaná na konkrétní zemi a trh, vyžaduje správu a její prodej zabere čas.
Fyzické drahé kovy nepřinášejí příjem z pronájmu. Zato mohou do struktury kapitálu přidat reálné aktivum s jinou logikou tvorby ceny a jinou sadou rizik.
Jeden nástroj proto nemusí nahrazovat druhý. Mnohem důležitější je rozložit kapitál tak, aby všechno nezáviselo na jednom trhu, jedné zemi, jedné měně nebo jednom scénáři.
Jakou část kapitálu držet v drahých kovech?
Univerzální číslo neexistuje. K radám typu „každý by měl držet 10 % nebo 20 % kapitálu ve zlatě“ přistupuji opatrně.
Nejprve je potřeba vidět celou strukturu: nemovitosti, hotovostní rezervu, měny, další investice, horizont a budoucí výdaje. A teprve pak rozhodovat, zda jsou fyzické drahé kovy potřeba, které přesně a jakou část kapitálu jim vyčlenit.
Protože koupit zlato ještě neznamená vytvořit strategii.
Strategie vzniká tehdy, když je jasné, proč je každé aktivum v kapitálu, jaký úkol plní a kolik investora jeho držení ve skutečnosti stojí.
A tím se dostáváme k další věci, kterou investoři v zahraničí často podceňují: k daním a souvisejícím nákladům. Právě ony někdy citelně změní výnos, který investor viděl v původním výpočtu.
Více o tom v dalším článku: „Daně při nákupu nemovitosti v zahraničí: co má investor zohlednit“.
A moje zásada zůstává stejná:
Nejdřív strategie. Potom aktivum.
